TISKOVÁ ZPRÁVA: Lékárny jako nová brána ve zdravotnictví: Odborníci se shodli na rozšíření kompetencí lékárníků

Česko stojí na prahu další důležité reformy dostupnosti zdravotní péče. Kulatý stůl „Kompetence lékárníků a jejich přidaná hodnota pro veřejné zdraví“, konaný pod záštitou předsedy poslaneckého zdravotního výboru Jiřího Maška a předsedy senátního zdravotního výboru Tomáše Fialy, potvrdil shodu expertů: lékárny se musí transformovat z výdejen léků na moderní centra prevence.

Zatímco v mnoha zemích EU je běžné nechat se v lékárně očkovat nebo si nechat změřit glykémii a další zdravotní hodnoty, v Česku tento potenciál dosud spal. Sítí více než 2 700 lékáren přitom denně projdou statisíce lidí, často těch, kteří k lékaři zavítají jen zřídka.

„Lékárny jsou pro pacienty rozhodně nejdostupnějším místem zdravotního systému. Věřím tomu, že jsme schopni pomoci jak v prevenci, tak ve včasném záchytu onemocnění. Podporujeme mezioborovou spolupráci s lékaři. Výsledky našich pilotních projektů očkování a screening melanomu v lékárnách jasně hovoří pro,“ vysvětluje Petr Doležal, předseda představenstva Asociace provozovatelů lékárenských sítí.

Konec otázek „proč“. Teď se řeší „kdy“

Podle účastníků diskuse již není otázkou, zda jsou lékárníci na novou roli připraveni. Pilotní projekty a pravidelné preventivní programy ukázaly neoddiskutovatelný zájem veřejnosti o prevenci přímo v lékárnách. Klíčovým tématem je nyní legislativní ukotvení těchto služeb.

„Velmi si vážím toho, že kulatý stůl na půdě Sněmovny potvrdil společnou vůli ke změně. Po měsících předkládání tvrdých dat a hledání shody jsme se konečně posunuli od defenzivní otázky ‚proč to nejde‘ k jasnému ‚kdy a jak‘. Vím, že nikdy nepřesvědčíme úplně všechny, ale jsem si jistá, že český pacient má mít právo volby. Od začátku jasně říkáme: kompetence nikomu nebereme, chceme být součástí primární prevence. Děkuji panu ministru Vojtěchovi i dalším kolegům, že přestali vnímat lékárny jako výdejny krabiček a vidí v nich to, čím skutečně jsou, moderní zdravotnická pracoviště,“ uvedla Irena Storová, výkonná ředitelka APLEKS.

Co změna přinese pacientům v praxi?

Rozšíření kompetencí se zaměří na tři klíčové pilíře:

• Dostupnější očkování: Možnost nechat se naočkovat (např. proti chřipce) přímo vyškoleným lékárníkem.
• Standardizované screeningy: Měření krevního tlaku, hladiny cukru, CRP nebo cholesterolu na počkání již většina lidí zná. Do budoucna se však může spektrum těchto vyšetření dále rozšířit, například o screening na HIV, kontrolu znamének apod.
• Lékové poradenství: Odborná revize medikace, která zamezí duplicitnímu užívání léků a sníží počet zbytečných hospitalizací. Odhalování lékových interakcí.

Hlasy odborníků: Evropský standard a konec bariér

Epidemiolog Petr Smejkal upozorňuje na to, že Česko má co dohánět: „V Evropě jsme jednou z posledních zemí, kde očkování v lékárnách dosud nefungovalo plošně. Zapojení lékáren může zvýšit proočkovanost minimálně o desítky procent. Samozřejmě to nespasí systém samo o sobě, jen zapojení všech složek a pozitivní kolektivní kampaň lidi skutečně přesvědčí.“

Na nutnost překonat profesní bariéry poukazuje i prof. Roman Prymula: „Někteří kolegové lékaři mě svými odmítavými postoji stále překvapují, hlas v medicínské obci není jednoznačný. Jsem ale rád, že pan ministr jde směrem posílení kompetencí lékárníků. Dostupnost péče je zásadní a zvýšení proočkovanosti je naší prioritou.“

Počty hlášení podezření na nežádoucí účinky po očkování proti chřipce u populace dospělých jsou opravdu velmi nízké, jsou v jednotkách až nižších desítkách ročně. Závažné anafylaxe jsou v řádech jedna na milion očkovaných a jsou zvládnutelné,“ Tomáš Boráň, ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL),